Zelenského plán vítězství naráží na těžkou realitu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden oficiálně představil svůj plán vítězství ve válce s Ruskem. Nejdřív ve středu domácímu parlamentu, včera pak v Bruselu evropským lídrům. K již známým bodům plánu – přijetí Ukrajiny do NATO, povolení k raketovým úderům do hloubky Ruska a spuštění společné výroby zbraní se Západem - přibyla i nabídka spojencům využívat ukrajinské zásoby vzácných kovů i ukrajinskou armádu při obraně Západu před Ruskem. Zelenskyj prohlásil, že jeho plán neobsahuje "obchod s územím nebo suverenitou Ukrajiny", což bylo oceněno bouřlivým potleskem.

Situace země ale není dobrá. Armáda ustupuje pod náporem Rusů v Doněcké oblasti,

výpad do Kurské oblasti Ruska jim sice poskytl morální podporu, jeho strategický význam je ovšem sporný. A přežije země zimu bez těžce narušené energetické infrastruktury po ruských útocích?

Nepřekvapí, že podle srpnového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie 57 procent Ukrajinců soudí, že Kyjev by měl zahájit mírové rozhovory s Moskvou. Zelenskyj tak mohl projevem cílit na domácí publikum, aby ho přesvědčil, že neztrácí schopnost kontrolovat situaci, přičemž ví, jak ji změnit k lepšímu.

Jenže v plánu není žádný bod, který by nyní mohl nepříznivou situaci Ukrajiny zvrátit, a navíc byl v uplynulých týdnech přijat na Západě se skepsí. Vstup Ukrajiny do NATO se jeví jako velmi nepravděpodobný a povolit údery raket do hloubky Ruska Američané jasně odmítli. Možný americký prezident Donald Trump dává najevo, že Ukrajinu dál podporovat nehodlá. Lze znovu připomenout slova našeho prezidenta Petra Pavla, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou.

Jestliže Zelenskyj říká, že realizace jeho plánů závisí od spojenců Kyjeva, tak musí vidět, že ochota jej plně podpořit jim schází. Těžko se tak Rusku znemožní dál válčit a vyvolat tlak na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu. Proč by to dělala, když ve středu německý kancléř Olaf Scholz potvrdil, že je připraven s ruským prezidentem Vladimírem Putinem jednat o spravedlivém míru na Ukrajině, i když s "povinným" dodatkem, že to neudělá bez uvážení ukrajinské pozice a konzultace s nejbližšími spojenci?

Západ musí navíc brát v potaz dva klíčové faktory, které jakýkoliv reálný posun k míru komplikují: jednání s Rusy o územních ústupcích by znamenalo konec Zelenského na prezidentském postu a Moskva bude při jakýchkoliv jednáních trvat na garancích, že ke vstupu Ukrajiny do NATO nedojde.

Středeční Washington Post proto namaloval možnou ukrajinskou budoucnost velmi černě: Západ ztratí na přitažlivosti, ukrajinští oligarchové se mohou znovu probudit z hibernace a starý postsovětský cynismus nahradí nadšení generace Majdanu z roku 2014.

Miloš Balabán, Právo