Zimní mračna nad rozhádaným Kyjevem

Po zahájení ruské agrese na Ukrajinu se stali nejvíce populárními Ukrajinci prezident Volodymyr Zelenskyj a velitel ozbrojených sil generál Valerij Zalužnyj. Byl to výmluvný doklad jednoty politického a armádního vedení. Po téměř dvou letech bojů s Rusy a neúspěchu ukrajinské protiofenzívy se ale začíná rozplývat v tu nejméně vhodnou chvíli a o slovo se hlásí staré politické animozity. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko, který v posledních prezidentských volbách podporoval Zelenského protikandidáta Petra Porošenka, prohlásil, že by Ukrajina měla o stavu války konečně přestat lhát svým lidem i partnerům. Což je jasný útok na prezidenta, okořeněný navíc obviněním, že podcenil hrozbu ruské agrese.

Jako další rozbuška sporů ve vrcholném vedení země zafungovaly články vlivných západních médií. Americký týdeník Time psal o depresi, která v Kyjevě zavládla po neúspěšné vojenské operaci, s níž ale kontrastovalo naladění Volodymyra Zelenského, který si nechce připustit vážnost situace

Naopak Zalužnyj ve svém interview pro britský týdeník The Economist uvedl, že je nutné přejít do defenzívy, protože ukrajinská armáda nemá šanci zvrátit nepříznivý vývoj na frontě.

Vysloužil si za to veřejnou kritiku od svého prezidenta, který takové hodnocení označil za příliš pesimistické s následnou douškou, že vojáci by neměli v době války "dělat politiku". A aby toho nebylo málo začal pak Zelenskyj úkolovat velitele vojsk, které nespadají pod Zalužného. To ovšem samozřejmě sotva může zvýšit akceschopnost armády. Neshody mezi politickým a vojenským vedením země zvyšují riziko, že se do hry o budoucnost Ukrajiny znovu vrátí nestabilita, která v minulosti opakovaně podlamovala její státnost.

Situace je o to vážnější, že se tak děje ve chvíli, kdy západní pomoc Kyjevu začíná váznout. Americký prezident Joe Biden sice slibuje dalších 60 miliard dolarů, jak ale jeho záměr dopadne v polarizovaném Kongresu není dnes schopen s jistotou říci nikdo. A ani evropská sedmadvacítka zatím nebyla schopna schválit svých 50 miliard eur pro Ukrajince. Situaci výrazně komplikuje německá rozpočtová krize. Ústavní soud v Karlsruhe totiž rozhodl, že vláda neměla právo přesunout 60 miliard eur z covidových půjček do klimatického fondu a německý rozpočet se kvůli tomu ocitl v troskách. Berlínu se tak výrazně zúžil prostor, aby mohl miliardy vydávat jinam. Příští týden čeká Evropskou unii summit a podle obvykle dobře informovaného britského deníku Financial Times bude hledání shody na pomoci pro Kyjev mimořádně obtížné, takže její podoba i výše zůstávají stále krajně nejisté.

Naopak jistá je bohužel jiná věc – a sice fakt, že bez masivní podpory nemá Ukrajina šanci na přežití. Už proto, že jen na svou obranu bude příští rok nucena vydat více než polovinu rozpočtu.

Miloš Balabán, Právo